Nakreslili jste si vlastní půdorys? 7 věcí, které zkontrolujte jako první

Nakreslili jste si půdorys sami? Správně. Nikdo nezná váš budoucí dům líp než vy. Vlastní návrh je nejlepší začátek, jaký může stavba mít.

Než ho ale pošlete dál, projektantovi, stavební firmě nebo do první poptávky, projděte si ho ještě jednou. Sepsal jsem sedm věcí, které na půdorysech kontroluju jako první. Stejným postupem můžete projít svůj návrh ještě dnes.

1. Odpovídá návrh tomu, jak žijete?

Zní to samozřejmě. Ale většina úprav, které na návrzích dělám, začíná právě tady. Půdorys je jen obrázek. Podstatné je, co se v něm bude odehrávat. Kolik pokojů budete potřebovat za deset let? Kolik koupelen ráno potřebuje vaše rodina? Kde si sednete s kávou?

Udělejte si jednoduchý test. Napište si k půdorysu pár vět o tom, jak v domě žijete. Kde snídáte, kde se schází návštěva, kdo pracuje z domova, co rádi děláte. Pak ten text čtěte a každou situaci hledejte v půdorysu. Když některá nemá kde se odehrát, našli jste první úkol.

Ten popis si schovejte. Až budete návrh někomu posílat, přiložte ho. Mně podobný text pokaždé pomůže vcítit se do toho, co od domu čekáte. Bez něj vidím jen čáry.

2. Projděte se domem v hlavě

Teď si projděte běžný den. Vstanete, jdete do koupelny, do kuchyně. Přijedete s nákupem: kudy ho nesete a kam ho složíte? Kde odkládáte boty a kabát, když přijdete domů? A trasa prádla: koš, pračka, sušení, skříň.

Při té procházce si všímejte chodeb. Chodba je potřebná, ale nebydlí se v ní. Většina návrhů, které vidím, má chodeb víc, než musí mít, nebo jsou delší a zalomenější, než je nutné. Dlouhá tmavá chodba je vůbec nejčastější slabina, se kterou se setkávám. Přitom každý její metr čtvereční stojí při stavbě stejně jako metr obýváku. Počítejte: kolik m² vašeho návrhu tvoří chodby? Co z toho by šlo přidat místnostem?

3. Klidné tvary, přehledná dispozice

Dobrý půdorys poznáte z odstupu. Podívejte se na svůj návrh jako celek. Je klidný a přehledný? Dokázali byste dispozici popsat jednou větou? Pak jste přemýšleli důkladně.

Čemu se vyhnout: místnosti ve tvaru písmene L a chodby lomené do Z. Zalomená místnost se špatně zařizuje a odříznutý kout většinou skončí jako odkladiště. Pokud máte v návrhu tvar, který neumíte zdůvodnit, zkuste ho narovnat.

4. Velikosti: čísla, pod která nejít

Tady je tabulka rozměrů, se kterými pracuju. Sloupec „minimum" vychází z norem a zvyklostí, sloupec „pohodlné" z praxe.

Prostor	Minimum	Pohodlné
Chodba (šířka)	900 mm	od 1 000 mm
Ložnice pro 2 osoby (šířka)	2 400 mm	2 800 mm
Ložnice pro 1 osobu (šířka)	1 950 mm	2 400 mm
Dětský pokoj (plocha)	8 m²	výrazně víc
Místnost s WC (šířka)	900 mm	1 100 mm s umyvadlem
Dveře do pokoje (šířka)	800 mm	800 mm
Dveře do koupelny (šířka)	700 mm	800 mm

Tabulka je zkratka. Podrobně, místnost po místnosti, jsem velikosti rozebral v článku jak velké mají být místnosti v rodinném domě.

K tomu tři poznámky, které z žádné tabulky nevyčtete.

První: rozměry se kreslí bez povrchů. Místnost s WC má mít šířku 900 mm. Když ji tak nakreslíte a přidáte obklad, zbyde vám zhruba 870 mm. A to už normě nevyhovuje. Kreslete s rezervou.

Druhá: minimum je hranice, ne cíl. Norma říká, kdy se místnost dá používat. Neříká, kdy se v ní dobře žije. Dětský pokoj o 8 m² normě vyhoví, dítě si v něm ale nemá kde hrát na zemi. Pokud máte malé děti nebo je plánujete, dopřejte jim v pokoji více místa.

Třetí: technická místnost potřebuje víc, než myslíte. Dnešní dům obsahuje víc technologií než dům před dvaceti lety. Tepelné čerpadlo, rekuperace, zásobník vody, pračka se sušičkou. A často tam chcete uložit i vysavač nebo zahradní nábytek. Vypište si všechno, co v ní bude stát, a ověřte, že se to dovnitř vejde i s prostorem pro přístup. Rozměry jednotlivých zařízení najdete v článku o technické místnosti.

5. Světové strany: pravidla znát, rozhodnout podle sebe

Tady musím vlastní návrhy pochválit. Většina lidí, jejichž půdorysy vidím, o světových stranách přemýšlí a rozhoduje se dobře.

Základní logika je jednoduchá. Obytné místnosti patří tam, kde je světlo. Zázemí, technická místnost, šatny a WC snesou sever.

A pak je tu vaše logika. Ložnice se běžně dává na východ: slunce vás ráno příjemně vzbudí a večer místnost není přehřátá. Jenže co když ranní slunce v ložnici nesnášíte a spíte radši v chladu? Pak je sever v pořádku. Pravidla je dobré znát. Rozhodnout se ale máte podle toho, jak chcete bydlet vy.

6. Okna a dveře rozhodují o nábytku

Nakreslete si do každé místnosti nábytek ve skutečném měřítku. Postel, skříně, stůl, sedačku. A pak zkuste totéž rozmístit jinak. Dobrá místnost unese víc než jedno řešení. Pokud nábytek jde postavit jen jedním způsobem, bývá to poloha oken a dveří, co vás svazuje.

Zkontrolujte i směr otvírání dveří. Dveře nemají narážet do nábytku ani do jiných dveří a nemají vás při vstupu do místnosti vést do zdi. Špatně umístěné dveře jsou po tmavé chodbě druhá nejčastější věc, kterou na návrzích opravuju.

7. Mokré zóny a kuchyň

Rozvody vody v půdorysu nevidíte, ale rozhodujete o nich právě teď. Trubky, kterými protéká voda, přenášejí do stěny vibrace. Když má ložnice společnou stěnu s koupelnou nebo WC, uslyšíte v noci každé spláchnutí. Zkontrolujte, které stěny ložnic sousedí s mokrými prostory, a případně mezi ně vložte šatnu nebo skříňovou stěnu.

V kuchyni si přeměřte vzdálenosti. Mezi linkou a ostrůvkem je ideální 1 200 mm: dost na otevřenou myčku i na dva lidi, kteří se míjejí. A pokud na ostrůvku plánujete varnou desku, udělejte ho hlubší, 900 mm místo běžných 600. Deska potřebuje odstup od hrany a vy potřebujete kam odložit horký hrnec.